Sebehodnota uzavřená v krabičce od kalorií

Povím ti příběh, který ti dá odpovědi na otázky, pokud řešíš STRAVUHUBNUTÍ. Ať už máš zkušenost se slovem KALORIE jakoukoliv, článek ti určite odpoví na tvé nezodpovězené otázky. Jestli chceš otevřít oči, určitě čti dál.

Ošklivka Katka, nebo ne?

Před několika lety (před téměř osmi, fuha 😀 ) jsem začala řešit vzhled a to,  jak vypadám. Víš ale jaký byl ten opravdový důvod?

Na základce jsem několik let zažívala posměchy typu: „Vypadáš jak těhotná. Ošklivka Katka přišla.“ (To v tý době frčelo a já měla rovnátka, no :D). Narážky typu tankbuldozer byly na denním pořádku a byla to ohromná sranda.

Nejlepší na tom všem bylo, že jsem byla vlastně normální holka, která se vůbec nevalila jak tank a milovala sport. Tlustý lidi vypadaj jinak a teď už to vím. Ale tehdy?

Miláček davu… Ne no.

Nikdo si se mnou moc nepovídal, protože jedno je většinová parta a pak jsou tady takové ty černé ovce, kde jsem měla čestné místo. Doma to občas bylo taky zajímavé, slýchávala jsem: „Nežer tolik, budeš tlustá.“ Takové ty věci, jak ti to sluší, to se u nás moc nenosilo a pro všechny to byla děsná sranda.

Sebevědomí za scénou

Za pár let, kdy jsem si v sobě vybudovala slušnou SEBENENÁVIST, NÍZKOU SEBEHODNOTUSEBEVĚDOMÍ jsem dospěla k názoru, že se sebou teda něco musím začít okamžitě dělat. A můj příběh si můžeš celý přečíst třeba tady. O tom to dneska totiž není.

Všechno se vyvíjelo hladce, začala jsem cvičit, zdravě jíst a postava se mi měnila téměř bez většího úsilí. Postupem času se to malinko zvrtlo a nazvala bych to, spíš než vztah k jídlu, obsesí k jídlu.

Jeden prototyp, co mluví za vše:

Jíš magnuma, píšeš ho do tabulek, zjistíš, že ti tam nesedí a u toho si pozoruješ břicho v zrcadle, jestli jsi náhodou nepřibrala.

 

Blbost co? No já to už vím taky. Ale vlastně takto vypadal můj život v kostce.

Kalorické tabulky jako objev století

Když jsem si šla udělat snídani, neviděla jsem jablko ale 100 kcal a 20 g sacharidů. K obědu jsem si striktně dávala jen věci, které byly započitatelné s velkou přesností.

Takový klasický obídek den za dnem:

100 g kuřecí v páře nebo treska, brokolice a když to byl dobrej den tak teda rejže. Tfuj!  

Jedla jsem takový ty šmakouny, nízkotučný sýry, jogurty a ty tfujtajbl nízkotučný tvarohy. Nedala jsem si do kafe ani mlíko, protože tyjo jako zbytečný kalorie navíc, kámo.

Vlastně byla jsem děsně chytrá. Našla jsem si kalorické tabulky tečka cz, zadala si kolik vážím, měřím, jestli jsem žena a kolik je mi let. No a vyskočilo mi číslo třeba 1 600 kcal.

Ale pozor, já jsem chtěla hubnout! No a skončila jsem na 1 200 kcal. Doufám, že už mají alespoň ty algoritmy trochu upravený, protože jinak by asi tabulkám spadl systém nastavování deficitu, kdybych tam nacvakala, co jím dneska.

Každopádně, co byl výsledek?

Postupem času jsem si nedala ani okurku, abych si ji nezvážila a nezapsala do tabulek. Myslím, že ještě chvíli a jedna váha by mi přirostla k nohám a druhá k ruce. Samozřejmě k levé, protože pravá už měla přirostlý kalorický tabulky.

Mohla bych tu vyprávět o tom, jak jsem mamce zakazovala dávat do salátu olej, zahušťovat omáčku a do restaurace jsem nepáchla, co byl rok dlouhý. Pochop, přece nevím, co je v tom dresinku přesně a kolik gramů rýže mám na talíři.

Tenhle článek má ale pomoct tobě!

Má tě proklepat a říct ti: „Hej! Jsi normální? Jako fakt chceš takhle žít celý život? Fakt chceš mozek vyměnit za kalorický tabulky?“

A já vím, že spousta slečen bude oponovat IIFYM a různými skvělými směry. Je to tvoje věc, holka, byla jsem tam taky a MyFitnessPal by mi z ruky tenkrát nevytrhl nikdo ani páčidlem.

Díváš-li se na sebe z hlediska zdraví, pochopíš, že není kalorie jako kalorie.

Zdravé stravovací návyky, jak to teda vlastně vypadá?

Aneb, co mi tabulky vzaly:

  • SCHOPNOST NAJÍST SE TAK, ABYCH BYLA SYTÁ A SPOKOJENÁ

No jasně, kdybych se nepodjídala a nejedla jídlo na počet kalorií, ale na to, jak moc mě zasytí a jak moc to je opravdová potravina, třeba bych si mozek nepopletla.

  • MENSTRUAČNÍ CYKLUS

Ano, pokud jsi dlouhodobě v deficitu a stresu, nebudeš menstruovat a není to sranda. Dobrovolně si ustřiháváš z celkového zdraví a dost pravděpodobně to odnáší i štítná žláza. Btw. není sranda ani navracení cyklu.

  • BEREŠ-LI JÍDLO JAKO KALORIE, AUTOMATICKY HÁZÍŠ ZDRAVÍ NA DRUHOU KOLEJ

Znamená to pro tebe formu restrikce, ať chceš, nebo ne. Pokud bys neměla tělo pomatené, řeklo by ti přesně samo, co a jak máš kdy jíst.

 

TAK TEDY, OD ČEHO SE MŮŽEŠ ODPÍCHNOUT?

  • Jez tehdy, když máš hlad, ne protože je právě poledne a společnost velí, že je čas na svíčkovou.
  • Nepodjídej se proto, abys zhubla. Upřímně? Pokud by to takhle fungovalo, neřešíš to už měsíce a roky stále stejně. Žena není malý muž. Porce nemusí vypadat jako desetina toho, co jí muž. Aneb jak to vypadalo u mě.
  • Jez opravdové potraviny.
  • Nepřežírej se sacharidy (průměr je u nás 60-70 %! Obecně ženám se doporučuje 25 % kvalitních sacharidů na talíři) a neboj se živočišných tuků (protože to, že si zkrouhneš sacharidy, neznamená, že chceš větší deficit, ale že přidáš kvalitní tuky). Speciálně ženy a jejich pohlavní hormony steroidní povahy jsou závislé na přítomnosti tuků v potravě. Aneb jez, prosím, vejce i se žloutkem jo? Cholesterol není zabiják tak, jak je popularizován.
  • V každém hlavním jídle měj aspoň hrst zeleniny. Zelená zelenina typu špenát je můj osobní favorit! Z hlediska zdraví, abychom si rozuměli. Ne proto, že je zelenej a má méně sacharidů než červený rajče, kdyby tě to napadlo.
  • Jídlo je rituál. Není to koláček do ruky v tramvaji na stojáka mezi miliardou lidí. Nikdo neříká, že musíš jíst šestkrát denně jako vrabeček. Prostě se najez do syta třikrát denně, ne?
  • Neměj strach z jídla. Stres vyplavuje hormon kortizol, to je vlastně do jisté míry nadhormon mezi hormony a ovlivňuje syntézu ostatních hormonů. Stres je opravdu činitel numero uno a stojí za to se o něm dozvědět víc.
  • V každém hlavním jídle měj zastoupení všech makroživin – sacharidů, bílkovin a tuků. Měníš jen poměry podle aktuálních potřeb.
  • 80 % kvalita, 20 % ostatní. Ideál je krásné slovo, ale konzistence vždycky dojde dál.
  • Nepřemýšlej nad jídlem 24/7… Prostě potřebuješ energii, tak si ji dopřeješ, nemusíš mít instafriendly eňoňuňo epic vymazlenou kašičkou pětkrát denně.
  • Snaž se vybírat jídlo sezónní a lokální. Naše genetika a trávicí soustava včetně enzymů se vyvíjí na základě místa, kde žijeme v rámci generací. Avokádo je super, ale abych ho jedla 20x do týdne, když si ho neutrhnu ze stromu ani jednou do roku v našich končinách, není to úplně to nejlepší, co pro sebe můžeš udělat.
  • Starej se o breberky ve střevech. Každý den si přidej do jídelníčku alespoň jednu probiotickou nebo prebiotickou potravinu – fermentované výrobky, zelí, kombucha, kimchi, vodní kefír, vývar apod.

Komplexní informace o stravě najdeš v eBooku ZDARMA zde.

Jediný důvod, kdy chápu kalorické tabulky, je relativní hodnota, od které se dá odpíchnout a určit z toho skladbu jídelníčku a nasměrování na lepší stravovací návyky, ale to je úplně jiný případ. O tom dneska řeč není.

Co tedy způsobily kalorické tabulky mně?

Veškerá sebehodnota, sebevědomí a mozek byly odkázány na čísla v tabulkách, která mají 100 % odchylku a ne úplně malou. Úplně jsem vlastně zapomněla, že tělo nefunguje jako kalkulačka.

Schovávala jsem se za nástroj místo toho, abych za sebe vzala zodpovědnost a naučila se to, co je správné.

Uvědomila jsem si, že kalorie mě nespasí, ale stalo se tomu až tehdy, když jsem si uvědomila, že zdraví začíná pokulhávat. Možná proto jsem potřebovala zdraví jako motivaci k tomu, abych se posunula tam, kde jsem chtěla už dlouho být, ale nemohla jsem se dostat ze začarovaného kruhu.

Učím bojovníky žít DeVia lifestyle, který vede k nadesignování vlastního ŽIVOTA. Protože moje maličkost a mé okolí, ZMĚNOU SEBE a použitím správných KLÍČŮ, dospělo ke SVOBODĚ v oblastech ZDRAVÍ, POHYBU a MINDSETU. Přečti si můj příběh zde >>